Kromě mnoha jiných zážitků z cesty do Izraele, mne velmi oslovilo Mrtvé moře a hned v těsné blízkosti již po mnohá tisíciletí pramenící vodopád uprostřed pustiny v Ein Gedi. Bylo to silné připomenutí pohádky o mrtvé a živé vodě. Vzpomínáte na ni?

Bylo třeba použít nejdříve mrtvou vodu a smrt byla dovršena, potom živou vodu a život byl vzkříšen v daleko dokonalejší podobě. V Mrtvém moři je smrt, nic živého solnou koncentraci nepřežije. Voda sice má regenerační účinky na kůži, ale jen po určitou dobu. Překročíte­-li ji zahynete. Napijete­-li se jí, máte vážné zdravotní potíže. Moře nemá žádný odtok, je to nejnižší odkryté místo zemského povrchu. Voda je smrtonosná, protože nedává dál. Popojdete­-li pár metrů od Mrtvého moře, můžete objevit uprostřed pouště ukrytý životodárný zázrak. Z horského štítu vyvěrá pramen Ein Gedi, řine se pouští nedbaje na ztráty, žádoucí vyprahlá zem je sycena a tvoří překrásné přírodní útvary s bujnou vegetací. Jsem ohromena nečekaným zvratem rázu krajiny. Voda čistá, voda živá nese život již několik tisíciletí.

Připomíná mi to slova:

Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína.

Bible,Lukáš 6:38

Píše se rok 1092, touha navštívit Svatou zemi je veliká, ale cesta je nebezpečná. Mnoho poutníků bylo zabito piráty, okradeno lupiči nebo odvlečeno beduínskými nájezdníky do otroctví. Pražský kanovník Osel, latinsky Asinus, o kterém se dočteme Kosmově kronice, se však odradit nedal. Jeho jméno možná prorocky vyjádřilo, že český lid, nehledě na překážky, chce být účasten vstupu Ježíše Spasitele do svého města.

Mužská kongregace bratří těšitelů z Getseman se roku 1928 chtěla usadit v Jeruzalémě poblíž Getsemanské zahrady. Tato kongregace byla založena v roce 1922 českým knězem Josefem Janem Litomiským, který v první světové válce sloužil pacientům v nemocnici ve Vídni. Na základě této zkušenosti se hlavním posláním řeholníků stala útěcha nemocných, opuštěných a chudých. Duchovní život tohoto společenství je založen na spoluúčasti v Ježíšově utrpení před jeho zatčením v Getsemanské zahradě skrze každodenní modlitbu, v duchu Ježíšových slov „Zůstaňte zde a bděte se mnou!“. Jejich heslem je „Všechno k potěše srdce Ježíšova.“ Bratři se chtěli také modlit se za náš národ. To se dozvěděl monsignor Bartoš, který plánoval zakoupit pozemek v Jeruzalémě pro vybudování první československé kaple. Po překonání mnoha překážek se přece jen záměr podařil. Na Štědrý den roku 1934 došel z Jeruzaléma do Československa telegram: „Kup domu i pozemku proveden.“ Dům pojmenovali: „Dům Boží, brána nebe“.

Čtyři roky trvala rekonstrukce. Z Československa byl také dovezen celý vagon nábytku a české sklo, které zdobí prostory kaple až dodnes.

Situace v Palestině i Evropě se zhoršila, bratři těšitelé v srpnu 1938 informovali: „Poměry v Palestině se zhoršily. Jsou přepadávány kláštery. … Přiznávám, není nám dobře u srdce, ale jsme v rukou Božích. … Denně teče krev buď židovská, nebo arabská. … Nás zde zprávy zahraničních novin hodně straší, ale my pevně věříme a doufáme, že naše vlast zůstane, za kterou se zde ve smírné kapli denně modlíme.“

Po druhé světové válce komunistická vláda Československa uvěznila řeholníky, zkonfiskovala majetek řeholí a zakázala jim veškerou činnost. Také mnoho těšitelů prošlo vězením a pracovními tábory.

V současné době budova s kaplí slouží jako rezidence Vatikánu. Češi ani Slováci tam nepřebývají, kaple pro Čechy i Slováky upadla v zapomnění. Málokdo z nás věděl, že jsme za národ v rodném jazyku z Jeruzaléma přinášeli oběti díků, chval a proseb za odpuštění. Kdo ví, jak velkou měrou tyto modlitby ve válečných letech pomohly k ochraně Československa před větším ničením vesnic a měst a po válce k založení státu Izrael?

Jak dál? Budoucnost byla svěřena nám, další české a slovenské generaci. Doba pokročila a Bůh dal novou vizi a nové místo k modlitbám v rodném jazyku. Opět na Olivové hoře, ale blíž k bráně, kterou má Ješua znovu vkročit do svého města.

Připravujeme cestu Králi králů, cestu kterou přichází do našich srdcí, domovů, vesnic, měst, národů a do svého milovaného Jeruzaléma.Jsme tady zase,Češi a Slováci. Nemusíme putovat celý rok přes moře, pouště a močály, obávaje se útoků lupičů. Přiletíme do zaslíbené země pohodlně za necelé 4 hodiny. Ve víře, že naše modlitby ovlivňují dějiny, přinášíme přímluvy a vyprošujeme déšť požehnání pro naši zem. Děkujeme všem, kteří se již přidali k pravidelným modlitbám v jeruzalémské Bráně Milosti a přijeli do Česko-slovenského domu modlitby. Zveme vás všechny, s kterými Bůh počítá, k modlitbám za naše rodiny a národy.

Pojďme společně volat:

Brány, pozvedněte svá nadpraží!

Věčné vchody zvedněte se, vchází Král slávy!

Kdo to je ten Král slávy?

Hospodin, silný a udatný, Hospodin udatný válečník,

Otevřete se, brány srdcí lidu, brány vesnic, měst a národů, vchází Král slávy! Kdo to je ten Král slávy?

Hospodin zástupů, on je Král slávy!

Vítej Ješuo, vítej.

Se sesterskou láskou

Květa

Srpen­ 2008

Seděla jsem na Olivetské hoře, na straně, která je posetá hroby, přímo naproti Zlaté bráně, vědouce, že pod námi v údolí jsou hrobky proroků. Ježíš seděl vedle mne a dal mi prožít tíhu svého srdce. V srdci mi znělo: „Jeruzaléme, město svaté. Jeruzaléme, můj domove“. Ježíš plakal a potom řekl: „Můžeš být strážcem Zlaté brány“.

Při tom pomyšlení se ve mně vzbudily obavy, jak to zvládnout. Takové sucho, ty hrobky, to napětí, ta tíže. Ale, ANO. Najednou jsme se s Ježíšem vznášeli v prostoru nad údolím před Zlatou bránou. Pozval mě k tanci, vzal mě za ruku, tančili jsme důstojný a přitom veselý izraelský tanec. Bylo to velmi lehké a snadné. Tušila jsem, že dál jsou i jiní tanečníci. Najednou se otevřely hroby a z nich vycházeli mrtví.

Říjen 2008

Rozruch před Zlatou bránou (Brána Milosti) v prostoru nad údolím. Je zde mnoho lidí, tančí svižně a vesele, jsou z různých národů. Napětí a očekávání roste, přijde Král. Touha po setkání je obrovská, vše v nás volá: „Přijď Pane, přijď.“ Náhle spatříme, jak přichází a s ním mnoho zástupů. Běžíme mu vstříc, podává nám ruku, usmívá se, je šťastný. Tančíme kolem něj radostí a zároveň pláčeme vděčností. Hrajeme, zpíváme, troubíme, bubnujeme. Hlasitá, veselá hudba a zpěv se rozléhá všude. Přicházíme k Bráně Milosti, zazní hlasitý triumfální zvuk troubení a Ješua vchází první branou do svého města Jeruzaléma na Chrámovou horu. Vcházíme za ním, hudba utichla, svítí měkké teplé podvečerní světlo. Z ticha zazní: „Začíná nový den“.

Proč stát za Izraelem a žehnat mu

SKRZE IZRAEL NÁM BYLY DÁNY ZASLÍBENÍ I SMLOUVY

Římanům 9:1

Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení,

jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen.

Jsme jejich dlužníky

Římanům 15:27

Rozhodli se tak proto, že i oni jsou jejich dlužníky. Jestliže pohané dostali podíl na jejich duchovních darech, jsou zavázáni posloužit jim zase ve věcech hmotných.

Boží dary a povolání Izraelcům nebyly odńaté

Římanům 11:28

Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce.

Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.

Smlouva s Abrahámem nebyla zrušena.

Smlouva kterou Bůh uzavřel s Abrahámem a jeho potomky, nebyla zrušena kvůli tomu, že nevstoupili do nové smlouvy.

I když dost Židů ještě nepřijalo evangelium, nezpůsobilo to neplatnost Božího plánu.

Římanům 11: 25,26

Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.

Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: ‚Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost.

Skutky apoštolské 13:32

My vám přinášíme radostnou zprávu, že slib, daný našim praotcům,

splnil Bůh nám, jejich dětem, a vzkřísil Ježíše; vždyť je o něm psáno v druhém Žalmu: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘

To, že jej vzkřísí z mrtvých, takže se už nepromění v prach, slíbil těmito slovy: ‚Věrně vám splním zaslíbení, která jsem dal Davidovi.‘

A pak na jiném místě říká: ‚Nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.‘

Bůh je zpátky shromáždí do zaslíbené země

Ámos 9:14,15

Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je, vysadí vinice a budou z nich pít víno, založí zahrady a budou z nich jíst ovoce.

Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.

Ezechiel 37:21

Promluvíš k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele zprostřed pronárodů, kamkoli odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země.

Učiním z nich jediný národ v zemi, na izraelských horách, a jediný král bude králem všech.

Izajáš 49:22,23

Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou.

Králové budou tvými pěstouny a jejich kněžny tvými chůvami. Klanět se ti budou tváří k zemi, budou lízat prach tvých nohou. I poznáš, že já jsem Hospodin, že se nezklamou ti, kdo skládají svou naději ve mne.“

Jeremjáš 32:39

Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny, aby dobře bylo jim i jejich synům po nich.

Uzavřu s nimi smlouvu věčnou, že už jim nepřestanu prokazovat dobro. Do jejich srdcí dám bázeň přede mnou, aby ode mne neodstupovali.

Budu se z nich veselit, z celého srdce a z celé duše prokazovat dobro; v té zemi je opravdu zasadím.“

Toto praví Hospodin: „Jako jsem uvedl na tento lid všechno to veliké zlo, tak na ně uvedu všechno to dobro, které jsem jim slíbil.

Potěšuj Boží lid

Izajáš 40: 1,2

„Potěšte, potěšte můj lid,“ praví váš Bůh.

Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy.

Izajáš 41:27

Já první zvěstuji Sijónu: »Hle, už tu jsou!« a Jeruzalému dám toho, jenž nese radostnou zvěst.

Izajáš 61:1

Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění,

vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je „Stromy spravedlnosti“ a „Sadba Hospodinova“ k jeho oslavě.

Žalmy 122:6

Vyprošujte Jeruzalému pokoj: Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují!

Kéž je na tvých valech pokoj, kéž se tvé paláce těší klidu!

Pro své bratry, pro své druhy vyhlašuji: „Budiž v tobě pokoj!“ Pro dům Hospodina, našeho Boha, usiluji o tvé dobro.

Připravuj Bohu a Jeho lidu cestu

Izajáš 40:3,4

Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.

Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.

Izajáš 40:9

Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!

Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.

Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.“

Izajáš 49:22

Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou.

Králové budou tvými pěstouny a jejich kněžny tvými chůvami. Klanět se ti budou tváří k zemi, budou lízat prach tvých nohou. I poznáš, že já jsem Hospodin, že se nezklamou ti, kdo skládají svou naději ve mne.“

Požehnání Jákobovi

Genesis 27:28

Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu.

Ať ti slouží lidská pokolení, ať se ti klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se ti budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán.“

Co kdo chce, kdo co dělá a kdo na co čeká.

Co Bůh chce od církve ?

Efezským 3:17

aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.

Abychom poznali my

Efezským 3:10

Bůh chce, aby nebeským vládám a mocnostem bylo nyní skrze církev dáno poznat jeho mnohotvarou moudrost,

Aby poznali vlády

Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem.

Ne pro naší chytrost

Co dělá Pán?

Židům 10:12

Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘.

Lukáš 20:42

Vždyť sám David praví v Knize žalmů: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘

Pán usedl a čeká.

Kdo má vládnout?

Zjevení Janovo 5:9

A zpívali novou píseň: „Jsi hoden přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí.“

Izajáš 13:3

Vydal jsem příkaz svým posvěceným, povolal jsem k vykonání svého hněvu i své bohatýry, jásající nad mou důstojností.

Lidé na zemi.

Kdo je Sijon?

Žalmy 110:2

Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Sijónu. Panuj uprostřed svých nepřátel!

Izajáš 12:6

Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu – Svatý Izraele.

Žalmy 102:22

aby na Sijónu vyprávěli o Hospodinově jménu, aby v Jeruzalémě šířili jeho chválu,

Žalmy 76:3

V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu.

Žalmy 126:1

Poutní píseň. Když Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jak ve snu.

Žalmy 149:2 

Ať se Izrael raduje ze svého Tvůrce, ať synové Sijónu jásají nad svým Králem,

Izajáš 24:23

Zardí se bledá luna, zastydí se žárné slunko, až se Hospodin zástupů ujme kralování na hoře Sijónu a v Jeruzalémě před svými staršími v slávě.

Izajáš 28:16

Proto praví toto Panovník Hospodin: „Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.

Izajáš 37:32

Z Jeruzaléma vyjde pozůstatek lidu a z hory Sijónu ti, kdo vyvázli. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

Lidé na zemi.

Vydá řev skrze hlasivky lidí ze Sijonu.

Jóel 4:16

Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma, zachvějí se nebesa i země. Hospodin je útočiště svého lidu a záštita synů Izraele.

Na sijonu mohou být zatím i hříšníci

Izajáš 33:14 

Hříšníci na Sijónu dostali strach, rouhačů se zmocnilo úzkostné chvění: Kdo z nás může pobývat u sžírajícího ohně? Kdo z nás může pobývat u věčného žáru?

Ezechiel 43:7

Řekl mi: „Lidský synu, viděl jsi místo, kde je můj trůn, místo, kde je podnož mých nohou. Tam chci přebývat uprostřed synů Izraele. Ani dům izraelský ani jeho králové už neposkvrní mé svaté jméno svým smilstvem a mrtvými těly svých králů ani svými posvátnými návršími.

Neboj se Sijóne ani islamistů!

Izajáš 10:24

Proto Panovník, Hospodin zástupů, praví toto: „Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie. Bije tě metlou a zvedá na tebe hůl jako kdysi Egypt.

Izajáš 29:8

Bude to však, jako když lačný má sen: zdá se mu, že jí, a když procitne, má prázdnou duši. Nebo jako když má sen žíznivý: zdá se mu, že pije, a když procitne, je ochablý a jeho duše prahne. Tak dopadne shluk všech pronárodů, které vytáhly do boje proti hoře Sijónu.

Izajáš 31:9 

I jeho skála odtáhne v děsu, před Hospodinovou korouhví se zděsí jeho velmožové“, je výrok Hospodina, který má oheň na Sijónu a pec v Jeruzalémě.

Na co čeká Pán?

Židům 1:13

Kterému z andělů kdy řekl: ‚Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!‘

Lukáš 20:42

Vždyť sám David praví v Knize žalmů: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Seď po mé pravici,

dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘

Zjevení 21:9 

Tehdy ke mně přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm číší plných sedmi posledních ran, a promluvil ke mně: „Pojď, ukážu ti Nevěstu, manželku Beránkovu.“

Dokud nebudou nepřátelé dáni za podnož jeho nohou a na svou nevěstu.

Na co čeká církev ?

Jakubův 5:7

Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.

Římanům 6:22

Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.

2 Korintským 5:1

Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.

Žalmy 45:14

Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem.

Matouš 25:6

Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘

Na svého ženicha a příbytek v nebi.

Na co čeká tvorstvo?

Římanům 8:19

Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.

Římanům 8:21

že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích.

Zjevení slávy Božích synů a vysvobození.

Na co čeká ďábel ?

Izajáš 14:9

I nejhlubší podsvětí je kvůli tobě rozrušeno, čeká na tvůj příchod, probudilo kvůli tobě přízraky, všech vojevůdců země. Všechny krále pronárodů přimělo vstát ze svých trůnů.

Zjevení Janovo 20:10 

A ďábel, kterýž je svodil, uvržen jest do jezera ohně a siry, kdež jest i šelma, i falešný prorok, a budouť mučeni dnem i nocí na věky věků.

Příchod Boha a uvržení do jezera ohně.

Zjevení Janovo 22:17 

A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.