Zaslíbení pro potomky

Toto praví Hospodin: „Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala, je výrok
Hospodinův, však oni se vrátí z nepřátelské země. Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Hospodinův. Synové se vrátí na své území.  Jeremjáš 31,16-17

Všichni tví synové budou Hospodinovými učedníky; hojnost pokoje zjednám tvým synům.  Izajáš 54,13

Haleluja. Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních! Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno.  Žalm 112,1-2

Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů.    Žalm 103,17

Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou. Porostou jak mezi trávou, budou jako topoly při tekoucích vodách. Onen řekne: ‚Já jsem Hospodinův‘ a jiný se nazve jménem Jákobovým, další si napíše na ruku: ‚Jsem Hospodinův‘ a dá si čestné jméno Izrael.  Izajáš 44,3-5

Tvoji synové už pospíchají. Ti, kdo tě bořili a ničili, od tebe odtáhnou. Rozhlédni se kolem a viz: Tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě. Jakože živ jsem já, je výrok Hospodinův, jimi všemi se okrášlíš jako okrasou , ozdobíš se jimi jako nevěsta.  Izajáš 49,17-18

Ale Hospodin praví toto: „I bohatýru je možno vzít zajatce, co pobral ukrutník, může uniknout. Já s tvými odpůrci povedu spor, já spásu dám tvým synům.  Izajáš 49,25

Já pak s nimi uzavřu tuto smlouvu, praví Hospodin: Můj duch, který na tobě spočívá , a má slova, která jsem ti vložil do úst, nevzdálí se z úst tvých ani z úst tvého potomstva ani z úst potomstva tvého potomstva od nynějška až na věky,“ praví Hospodin.  Izajáš 59,21

Jeho duše se uhostí v dobru, jeho potomstvo obdrží zemi.  Žalm 25,13

Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno.  Přísloví 11,21

Vraťte se, synové odpadlí, já vaše odpadlictví vyléčím. ‚Zde jsme, přišli jsme k tobě, neboť ty jsi Hospodin, náš Bůh.  Jeremjáš 3, 22

Žehnejme vládě, těm, kteří mají v rukou moc.

1. Timoteovi 2,1-2
„Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi,
za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti.
To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.“

Vláda
Modleme se za ochranu a jednotu bohabojných politiků a politických stran. Aby vládní rozhodnutí bylo vždy v souladu s Boží vůlí.
Žehnejme bázní Boží všem.

Armáda
Vyprošujme moudrost a zjevení pro izraelskou armádu a bezpečnostní složky, rozvědku a jejich velení, ať včas rozpoznají hrozby pro Izrael a správně zasahují.
Modleme se za ochranu před teroristickými útoky.
Modleme se za ochranu duše i těla mladých lidí v povinné vojenské  službě a všech vojáků.

Modleme se za porážku teroristů a uspořádání poválečné Gazy podle Božích plánů.

Přátelé Izraele
Za odvážné přátele a spojence Izraele mezi politiky a národy světa.
Za dobré vztahy mezi USA (i dalšími národy– EU, Čína, Rusko) a Izraelem, ať se jejich politika neobrací proti Izraeli.
Aby náš národ byl v přátelském vztahu s Izraelem.
Aby evropské vlády porozuměly významu Izraele a chránily ho.
„Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán.“ Genesis

Církev
Modleme se, aby církev nepodléhala teologii náhrady a žehnala Božímu plánu záchrany Izraele.
„Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratři, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.“ Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: ‚Přijde ze Siónu vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost; to bude má smlouva s nimi, až sejmu jejich hříchy. Římanům 11,25-27

Aby církev pila z pramene spásy
„A dodal: Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé.“                         Zjevení Janovo 21,6

Žehnejme poznáním pravdy Boží Židům
2. Korintským 3,15-16
„A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj. Avšak, když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn.“
Za duchovní obživení izraelského národa (Ez 37,1-14) –

ať od nejmenšího po největšího poznávají Boha svým srdcem (Jr 31,33-34)

Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.  Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: ‚Poznávejte Hospodina!‘ Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat.“

Zj 3,20 Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.

Žehnejme zemi Izrael
Žalm 85, 9-14
„Vyslechnu, co promluví Bůh Hospodin, zajisté vyhlásí pokoj pro svůj lid, své věrné, jenom ať se k své hlouposti nevracejí! Ano, jeho spása je blízko těm, kdo se ho bojí, v naší zemi bude přebývat sláva. Setkají se milosrdenství a věrnost, spravedlnost s pokojem si dají políbení.
Ze země vyraší pravda, z nebe bude shlížet spravedlnost. Hospodin dopřeje dobrých časů, svou úrodu vydá naše země.
Před ním půjde spravedlnost a on bude kráčet její cestou.“

Žehnejme poznáním pravdy Boží Arabům
Aby jim Bůh „vyrval krvavé sousto z úst“ (Za 9,7), aby jejich vůdcové měli ohled alespoň k vlastním lidem; za ochranu a požehnání pro všechny arabské křesťany.
Izajáš, 19, 23-25
„V onen den povede silnice z Egypta do Asýrie, takže Asyřané budou chodit do Egypta a Egypťané do Asýrie a Egypťané budou uctívat Hospodina spolu s Asyřany.
V onen den vytvoří Izrael s Egyptem a Asýrií trojici; bude požehnáním uprostřed země,
protože Hospodin zástupů mu bude žehnat takto: „Požehnán buď lid můj egyptský a dílo mých rukou Asýrie a mé dědictví Izrael.“

Žehnejme vědcům, zdravotníkům, učitelům, novinářům ochranou od zlého, poctivostí, pravdivostí a bázní Boží a jak vás Duch sv. povede.

Žehnejte rodinám a Jeruzalému                                                                                                                                                                                        Vyhlašujme:
„Kéž je na tvých valech pokoj, kéž se tvé paláce těší klidu!
Pro své bratry, pro své druhy vyhlašuji: „Budiž v tobě pokoj!“
Pro dům Hospodina, našeho Boha, usiluji o tvé dobro.“
Žalm 122

Proč stát za Izraelem a žehnat mu

SKRZE IZRAEL NÁM BYLY DÁNY ZASLÍBENÍ I SMLOUVY

Římanům 9:1

Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení,

jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen.

Jsme jejich dlužníky

Římanům 15:27

Rozhodli se tak proto, že i oni jsou jejich dlužníky. Jestliže pohané dostali podíl na jejich duchovních darech, jsou zavázáni posloužit jim zase ve věcech hmotných.

Boží dary a povolání Izraelcům nebyly odńaté

Římanům 11:28

Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce.

Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.

Smlouva s Abrahámem nebyla zrušena.

Smlouva kterou Bůh uzavřel s Abrahámem a jeho potomky, nebyla zrušena kvůli tomu, že nevstoupili do nové smlouvy.

I když dost Židů ještě nepřijalo evangelium, nezpůsobilo to neplatnost Božího plánu.

Římanům 11: 25,26

Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.

Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: ‚Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost.

Skutky apoštolské 13:32

My vám přinášíme radostnou zprávu, že slib, daný našim praotcům,

splnil Bůh nám, jejich dětem, a vzkřísil Ježíše; vždyť je o něm psáno v druhém Žalmu: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘

To, že jej vzkřísí z mrtvých, takže se už nepromění v prach, slíbil těmito slovy: ‚Věrně vám splním zaslíbení, která jsem dal Davidovi.‘

A pak na jiném místě říká: ‚Nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.‘

Bůh je zpátky shromáždí do zaslíbené země

Ámos 9:14,15

Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je, vysadí vinice a budou z nich pít víno, založí zahrady a budou z nich jíst ovoce.

Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.

Ezechiel 37:21

Promluvíš k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele zprostřed pronárodů, kamkoli odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země.

Učiním z nich jediný národ v zemi, na izraelských horách, a jediný král bude králem všech.

Izajáš 49:22,23

Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou.

Králové budou tvými pěstouny a jejich kněžny tvými chůvami. Klanět se ti budou tváří k zemi, budou lízat prach tvých nohou. I poznáš, že já jsem Hospodin, že se nezklamou ti, kdo skládají svou naději ve mne.“

Jeremjáš 32:39

Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny, aby dobře bylo jim i jejich synům po nich.

Uzavřu s nimi smlouvu věčnou, že už jim nepřestanu prokazovat dobro. Do jejich srdcí dám bázeň přede mnou, aby ode mne neodstupovali.

Budu se z nich veselit, z celého srdce a z celé duše prokazovat dobro; v té zemi je opravdu zasadím.“

Toto praví Hospodin: „Jako jsem uvedl na tento lid všechno to veliké zlo, tak na ně uvedu všechno to dobro, které jsem jim slíbil.

Potěšuj Boží lid

Izajáš 40: 1,2

„Potěšte, potěšte můj lid,“ praví váš Bůh.

Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy.

Izajáš 41:27

Já první zvěstuji Sijónu: »Hle, už tu jsou!« a Jeruzalému dám toho, jenž nese radostnou zvěst.

Izajáš 61:1

Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění,

vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je „Stromy spravedlnosti“ a „Sadba Hospodinova“ k jeho oslavě.

Žalmy 122:6

Vyprošujte Jeruzalému pokoj: Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují!

Kéž je na tvých valech pokoj, kéž se tvé paláce těší klidu!

Pro své bratry, pro své druhy vyhlašuji: „Budiž v tobě pokoj!“ Pro dům Hospodina, našeho Boha, usiluji o tvé dobro.

Připravuj Bohu a Jeho lidu cestu

Izajáš 40:3,4

Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.

Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.

Izajáš 40:9

Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!

Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.

Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.“

Izajáš 49:22

Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou.

Králové budou tvými pěstouny a jejich kněžny tvými chůvami. Klanět se ti budou tváří k zemi, budou lízat prach tvých nohou. I poznáš, že já jsem Hospodin, že se nezklamou ti, kdo skládají svou naději ve mne.“

Požehnání Jákobovi

Genesis 27:28

Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu.

Ať ti slouží lidská pokolení, ať se ti klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se ti budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán.“

Vidění na konferenci 2007

Rozlehlá pláň zaplavená národy. Na pláni jsou oblé, ale velmi vysoké hory. Tančíme Bohu na vrcholu hory. Najednou nás zaplavilo světlo přicházející shůry, jakoby se otevřelo nebe a vylévala se na horu Boží sláva, světlo, majestát, živá voda, požehnání. Tančili jsme a uctívali Boha dál a hora se začala snižovat, až se snížila na úroveň pláně. Všechno požehnání z hory se vlilo mezi lid okolo té hory. Najednou jsme byli na další hoře a zas tančili v uctívání, vše se opakovalo, hora naplněná Boží slávou se snížila a požehnání bylo vylito mezi lid a zaplavilo zemi. A tak dál, hory se postupně snižovaly až zmizely a pláň se naplnila Božím pokojem a požehnáním. Pomyslela jsem si: „Jak člověk v této úloze obstojí, aby nepadl pod Boží mocí a aby nezpychl, že Bůh skrze něj dělá tak mocné skutky?“

Přišla mi odpověď: „Jedině v plášti pokory!“

A vision in August 2008

I was sitting at the foot of the Mount of Olives which was covered by Jewish graves, directly opposite the Golden Gate. Jesus was sitting next to me and let me the experience of His heart’s burden. I could hear in my heart: ,,Oh Jerusalem, the Holy City. Jerusalem, my home.“ Jesus was crying and told me: “You can be the watchman of the Golden Gate.“ Some fears how to deal with that rose inside me, drought, the tombs, tension, heaviness. However, yes. Suddenly we were floating with Jesus above the valley, in front of the Golden Gate. He invited me to dance, he took my hand, we were dancing both a dignified and cheerful Israeli dance. It was very light and easy. I felt that there were some other dancers as well. Suddenly, the graves opened and resurrected ones went out there.

A vision in October 2008

There is some excitement in front of the Golden Gate in the area above the valley. There are crowds of people, dancing a modern dance briskly and cheerfully. They seem to be from different nations. Excitement and expectation are growing, anticipation of coming the King. Desire for encounter is enormous, all within us is calling with desire: „Come, Lord, come“. Suddenly, behold, He is coming, the King is aproaching, also lots of people are coming with Him. We run towards Him, dancing out of joy around Him. He is welcoming us, laughing, greeting us and is happy. We are dancing and crying for joy. We are rejoicing, playing, dancing, playing the drums. Resounding, cheerful music and singing can be heard everywhere. Full of respect we are accompaning Jesus to the gate. He is walking, leading the crowd. There is a triumphal sound of blowing, Jeshua is entering the Golden Gate first, tubes are played as fanfares, everything is majestic. It’s triumphal parade and the King is coming to the Temple Mountain. The crowds are cheering and waving to give Him praise. The whole city is dancing, we are all happy and we follow Him. Later everything is falling silent, soft early evening light is spreading around. „A new day is arising“ can be heard from the silence.

Ráda čtu svědectví lidí jak Pán Ježíš jedná a tak jsem se rozhodla něco napsat o mých zážitcích z českého modlitebního domu v Jeruzalémě, kde jsem s Ivou žila necelé 3 měsíce.

Letěla jsem do Izraele už po sedmé. Byt je na nádherném, strategickém místě. Modlitební závazek pro mne, jako dobrovolníka na delší dobu, byl 2 hod.ráno a 2 hod. Večer. Pomáhala jsem s veškerou správou domu, přivítání hostů, úklidem atd.

Byt je krásně zařízen, připadala jsem si zde jako princezna. Skupiny, které tu byly si pochvalovaly rodinné prostředí. Prožívali jsme požehnané chvíle ve chvalách i na modlitbách. Pán nás vedl i do proklamací za Izrael, Česko,Evropu a dával proroctví i osobní pro jednotlivce.Každý den jsme vítali Krále Králů a končili žalmem 24 s proklamací. Já osobně mám srdce pro ortodoxní malé kluky. Pán mi před lety dal vidění těchto hochů a od té doby se za ně modlím.

Olivová hora je arabské území a Pán mi zde rozšířil srdce. Malé i velké děti si hrají před domy sami. Dojalo mě, že jedna asi 11­cti letá holčička vítala Ivu, tulila se k ní a říkala jí, že ji má ráda. Tato holčička pomáhala lidem kteří přiletěli z Česka najít cestu,někdy je vzala za ruku a odvedla k nám. Jednou takhle dovedla pastora z arabské církve a řekla mu, že tady bydlí ty 3 spravedlivé ženy. To mě zasáhlo v srdci. Chtěla jsem s dětmi navázat kontakt. Koupila jsem švihadlo, šla za nima před dům a učila je skákat. Hrála jsem s nima kuličky nebo drápky s kamínky. Byly rády za můj zájem o ně, hned mě obklopily a překřikovaly jeden druhého, byla to pro mě nová zkušenost. Po určité době na mě volaly,, Dášo!“,a některé mě objímaly. Byla jsem šťastná a děkuji Pánu, že se za ně s láskou mohu modlit.

Arabové jsou velmi pohostinný, soused mě provedl celým svým domem. Příkladné je, jak jsou děti poslušné a mají úctu k rodičům a ke starším. Nesla jsem 10kg prášek na praní a tatínek jednoho asi 10­letého chlapce řekl, aby mi pomohl. Tento chlapec okamžitě reagoval, hodil si balík na rameno a než jsem se stačila vzpamatovat, utíkal s ním až do našeho bytu. V těsném sousedství tohoto bytu je ještě modlitební dům německý, čínský a norský. Je zde vzájemná spolupráce a možnost se společně modlit. Zážitků bylo opravdu hodně, v neděli jsme chodili do sboru arabské církve. Prožili jsme purimské oslavy, Pesach, Den nezávislosti. Modlili jsme se na různých místech Jeruzaléma. Když jsem byla u Zdi nářků, měla jsem v srdci vděčnost, že můžu být s nima, s židovským  národem. Jen sedět, dívat se, modlit se, na někoho se usmát, s někým promluvit. Modlila jsem se i v Ortodoxní čtvrti za své miláčky, které mi Pán dal do srdce.

Pokaždé, když jsem v Izraeli jsem dojatá jak se židé radují. Když vidím židy tančit a poskakovat, toužím aby se muži radovali i v Česku .

Zvu vás tímto svým svědectvím do českého modlitebního domu, do větší hloubky s naším milovaným Pánem Ježíšem Kristem.

Šalom

Dáša

8.11.2014

Je šabat a mám svůj čas s Hospodinem, v modlitební místnosti hledím na Zlatou bránu nebo­li Milostivou bránu. Najednou vidím, že k bráně arabským hřbitovem přichází velká skupina postav. Jsou oblečeni do zlatých šatů, také do bílých a pár do oranžových a purpurových. Seskupili se v prostoru před Branou Milosti, drže vlající prapor s nápisem Ješua. Před praporem několik zlatě oděných drží veliké zlaté koruny a mnoho dalších z každé strany drží zelené ratolesti. Před nimi stojí řada v bílém a pár v oranžovém rouchu. Mají bubeníky a šofaristy. Všichni začnou hlasitě vzdávat poctu Bohu, klaní se, pozvedají koruny a ratolesti v rukou do výše ke chvále Bohu. Zpívají, troubí, bubnují. Zvuk se nese přes celé Kidronské údolí až na vrchol Olivové hory. Mám chuť se rozeběhnout z kopce za nimi. Přichází pár Arabů, ale obchází shromáždění a nesnaží se lidi rozhánět. Chvála nepřestává, je to velkolepé, najednou se všichni otočili směrem na východ, z veliké zlaté látky nad sebou vytvořili stan a znovu propukají v obrovský jásot, mávají ratolestmi a dlouho vítají Krále králů. Skládají zlatý stan, vzali se za ruce a vytvořili dlouhou řadu, daleko přesahuje šířku brány na obě strany. Začali všichni tančit, jednoduchý tanec uklánějí se Bohu, celá dlouhá řada zlatě oděných lidí a dva kruhy bíle oděných, tančí kruhový tanec. Vzápětí všichni vytvoří novou formaci a tančí v kruzích. Na konci řady zleva vztyčí zářivě růžovou korouhev s červenajícím se srdcem uprostřed. Nesou prapor do středu, před Bránu Milosti a vyznávají Králi králů, svému Ženichovi, lásku. Celá ceremonie bere dech. Uplynula hodina po poledni a celé srocení, čítající odhadem 200 lidí, se pokojně rozchází.

Pane díky, že povoláváš svůj lid ze všech světadílů a dáváš znát touhu svého srdce, chceš být vítaný, buď vítaný a vítej Králi! Haleluja, Bůh sobě skrze nás připravuje cestu. „Shalom milovaní, vítejte Krále v domě vašich srdcí, ve všech zemích a v Jeruzalémě.

S nadějí která neklame

Květa

Místo modlitby pro Čechy a Slováky na Olivové hoře má své specifické poslání strážit Bránu Milosti.  Žalm 24

Je zde však také místo, kde Bůh ukazuje svou strategii pro vedení duchovního boje, na osobní,  ale i národní rovině.

Obraz 2013

V modlitební místnosti byl viděn veliký stůl pokrytý mapami. Nad stolem se skláněli duchovní generálové a přijímali Boží plány a strategie do duchovního boje.

květen 2016

V modlitebním domě v Davidově městě přijala sestra slovo pro Čechy a Slováky:

Viděla nad bývalým Československem vysokou stabilní horu, ke které se vztahoval zbytek Evropy s nadějí a hledáním záchrany. Tak jako v roce 1948 Československou pomohlo prodejem zbraní Izraeli a poskytnutím bojových letadel i letců v kritickém čase ohrožení při vzniku státu, tak nyní poskytuje pomoc vzdušných duchovních bojových sil. Jsou to silné vzdušné zbraně a Bůh je chce ještě posílit a rozhojnit!
Přímluvy, proklamace Božího Slova, připomínání zaslíbení dané Izraeli, chvály Boha Abrahama, Izáka a Jákoba.

Tyto mocné zbraně mají moc porazit nepřítele.

Bůh nám dává nové zbraně (drony, ovládané na dálku), sílu jakou jsme zatím nezažili.

Modlitby za Izrael, to je priorita Božího srdce. Klíč k požehnání pro národy.

Češi a Slováci mají speciální pověření přijímat a sdílet strategii duchovního boje od Boha.

Jinde:

Vidění Československa jako srdce Evropy. Srdce má dvě komory, Čechy a Slovensko.

Kde je srdce, tam je celé tělo. Budeme­-li stát při Izraeli, můžeme přitáhnout celé tělo Evropy.

Mistr Jan Hus byl v Kostnici upálen jako kacíř. Je tomu pomalu 600 let. Přestože se na jeho upálení shodly všechny národy, které tam byli zastoupené svými knížaty a biskupy, dnes většina Čechů Husa za kacíře nepovažuje. Naopak. Hlásí se k němu věřící i nevěřící, pravice i levice, a dokonce i radikální nacionalistická pravice ho má za svůj idol. Každý si ho, pravda, trošku přizpůsobil ke svému obrazu.

V Husově době ho lidé velice ctili a milovali. Cítili jeho upřímnost, ryzost a čistotu. Hus učil Čechy lásce k pravdě. On sám pro pravdu obětoval svůj život. Pravda pro něj znamenala opravdovost, upřímnost. Více než mít pravdu, chtěl pravdu žít. Druhá věc, pro kterou lidé Husa milovali byla jeho jemná a neochvějná snaha jim ukázat ohromnou hodnotu, kterou mají v Božích očích. Věřil, že lidé jsou Božím obrazem, tvořeni k podobě Boha samého. To Hus znova a znova lidem zdůrazňoval a stavěl jim tuto pravdu před oči. Pozvedal a probouzel v nich vědomí jejich hodnoty, budoval jejich sebevědomí.

Dovolte mi krátký citát z Husovy Dcerky. Je to spis určený Čechům a Hus je v něm oslovuje milým způsobem jako dcerku českou. „To slyš, dcerko, viz důstojenství duše své a nestrachuj se utrpení. Aj, Spasitel plakal pro tebe; plač ty sama pro sebe. On potil se krvavým potem pro tebe a svou krev vylil a ty, jsouc vděčna, to mile pamatuj. On umřel pro tebe, umři ty hříchu pro něho i pro sebe. To slyš, dcerko, a važ důstojenství duše své a chovej ji čistě.“ Vědomí vlastní hodnoty, lidské důstojnosti je velice důležité. Podle toho se formuje i lidské chování k druhým lidem. Nikdo, kdo si neváží sám sebe, nedokáže si vážit druhých. Naopak – kdo si sebe váží, nebojí se druhým projevovat úctu a důvěru, protože ho to nijak nesnižuje ani neohrožuje.

Z modlitebních dopisů od Davida L.

Oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a pravdě.
Efezským 4:24

V magazínu Mladé fronty Dnes vyšel rozhovor s paní Věrou Luxovou, které před deseti lety zemřel manžel Josef na leukémii. V rozhovoru se vrací k tomu období a bez obalu říká, jak to prožívala. Dovolte mi ji citovat. „Poslední hodiny jsem prožila v odevzdání Josefa do nového domova. Pro mě to byla hluboká zkušenost víry, protože jsem měla pocit, že tam opravdu nejsem sama. Během posledních deseti let byly chvíle, kdy jsem se k tomu okamžiku ráda vracela, protože jsem tehdy cítila Boží přítomnost. Získala jsem jistotu, že život pokračuje dál. Bylo to tak silné, že v duchovní rovině jsem nic silnějšího nezažila. prožila jsem to i s dcerou Veronikou, která u toho také byla.“

Jak je možné, že žena, které umírá manžel, cítí takový pokoj? Pro většinu lidí je zkušenost se smrtí hlubokým duševním otřesem, mnozí vyhledávají pomoc psychiatra, aby se uklidnili. Věra Luxová říká, že cítila silnou Boží přítomnost a posilu. Zdá se, že v tom okamžiku byla v nějaké bublině bezpečí a pokoje. Jsou i další případy lidí, kteří stáli tváří v tvář smrti pokojní a radostní, jako by jí samou pohrdali.

Například Mistr Jan Hus. V Praze spolu s Jeronýmem Pražským vtipkovali o smrti. „Mnohokrát jsme o ní slyšeli a nyní uvidíme, co dokáže.“ V ten čas se již schylovalo k obžalobě Husa z kacířství. To znamenalo téměř jistou smrt ohněm. Hus se dostavil do Kostnice na koncil, aby obhajoval své učení a víru, ale hned po příjezdu byl lstivě zajat a uvězněn, navzdory slibům a glejtům císaře. Optimismus a víra ho neopustili. Píše svým přátelům do Prahy: „Husa ještě není pečena a nebojí se upečení, protože na svatého Martina se husy nejedí.“ Z toho je vidět, že si ze sebe a své nešťastné situace dovedl dělat legraci. A za druhé je zřejmé, že se nebál zemřít. Kdyby se smrti bál, nezvolil by si ji. Mohl odvolat své učení a tak si zachránit život. Neodvolal. Proč? Pro svědomí odpovědné Bohu. A kvůli svým následovníkům, kteří by to považovali za zradu. Ještě když byl v Praze napsal „Lepší je dobře zemřít, než zle živu býti.“ Tím v podstatě říká, že je lepší zemřít smířený s Bohem, než si zachránit život lží a pak se do konce života trápit výčitkami svědomí. Hus byl ryzí a poctivý člověk. Neměl rád klam a přetvářku v jakékoli podobě. Přitom miloval život a uměl se z něj těšit. Své přátele vyzýval k veselí a radosti. Rozhodně to nebyl přísný středověký asketik. Před tím, než se odevzdal Bohu rád chodil do hospod, hrál šachy až k zuřivosti, miloval dobré jídlo i oblečení a hledal uznání od lidí. Později toho litoval. Jednou vyjádřil zajímavou myšlenku: „Kdo se smrti bojí, ztrácí radost ze života.“ Každý člověk chce být radostný a šťastný. Ten, kdo na životě lpí, nedokáže se z něj radovat. To umí jen ten, kdo se nebojí život odevzdat tomu, kdo ho dal. Mnozí si myslí, že svým pečováním o život a starostmi dosáhnou štěstí. Ale to je omyl.

Ježíš říká: „Nedělejte si starost o svůj život, o to, co budete jíst, pít, co si budete oblékat. Což není život víc než pokrm. Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?“ Mt 6.25-27

Jinde říká: „A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou, bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle.“ Mt 10.28

Jak můžeme dosáhnout této svobody, abychom se nebáli o svůj život? Jak to udělat, abychom se nebáli žít nebo umřít? V listu Židům je odpověď. „Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla, a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.“ Žid 2.14-15 Ježíš Kristus se stal jedním z lidí, byl učiněn plným člověkem, ačkoli to byl Syn Boha. Umřel na kříži proto, aby nás lidi vysvobodil z otroctví strachu. On svojí smrtí porazil smrt. Ježíš miluje každého člověka a jelikož je ze srdce přející, chce, aby každý byl spokojený a šťastný. Proto umřel, aby svojí smrtí porazil smrt a tak nás vysvobodil k radostnému životu. Svojí smrtí nám otevřel cestu k Bohu Otci a smířil nás s ním. Kristova politá krev je stále aktivní a očišťuje hříchy každého, kdo mu je přizná a lituje jich. Jak můžeme vejít do prostoru pokoje a bezpečí, kde se již nebudeme bát smrti?

Věra Luxová řekla jednoduchou větu, která je pro nás odpovědí. „Odevzdala jsem Josefa do nového domova.“ Kam ho odevzdala? Bohu do jeho království. To je nebe. Nebe je realita. Odevzdejme sami sebe i své blízké Bohu a nalezneme nepředstavitelný pokoj a radost. Jiná cesta ke štěstí neexistuje. Ale kdo se chce vzdát sám sebe, svého práva řídit si svůj život podle sebe a být svým pánem? Kdo se chce odevzdat Bohu? Podle Komenského je hlavním problém lidí jejich samosvojnost – každý chce být svým vůdce, rádcem, ochráncem i pánem. To je kořen všech lidských trápení. Lidé drží svůj život ve svých rukách a tak nemohou dojít pokoje. Řešení je podle Komenského rezignace – odevzdanost. Vzdát se svých jistot, pojistek a záruk. Přestat spoléhat na svoji moudrost, sílu, bohatství, krásu, slávu a přízeň lidí a odevzdat se Bohu se vším co mám a co jsem. To je ta cesta do stavu blaženosti, do bubliny Božího milosrdenství.

Z modlitebních dopisů Davida L.