Vidění na konferenci 2007

Rozlehlá pláň zaplavená národy. Na pláni jsou oblé, ale velmi vysoké hory. Tančíme Bohu na vrcholu hory. Najednou nás zaplavilo světlo přicházející shůry, jakoby se otevřelo nebe a vylévala se na horu Boží sláva, světlo, majestát, živá voda, požehnání. Tančili jsme a uctívali Boha dál a hora se začala snižovat, až se snížila na úroveň pláně. Všechno požehnání z hory se vlilo mezi lid okolo té hory. Najednou jsme byli na další hoře a zas tančili v uctívání, vše se opakovalo, hora naplněná Boží slávou se snížila a požehnání bylo vylito mezi lid a zaplavilo zemi. A tak dál, hory se postupně snižovaly až zmizely a pláň se naplnila Božím pokojem a požehnáním. Pomyslela jsem si: „Jak člověk v této úloze obstojí, aby nepadl pod Boží mocí a aby nezpychl, že Bůh skrze něj dělá tak mocné skutky?“

Přišla mi odpověď: „Jedině v plášti pokory!“